Zpívánky 1

4. července 2015 v 8:46 | Werri |  Septem Cantet
Moji milí, tak se konečně dostávám ke slíbenému článku o našem zpívacím soustředění. Pro toho kdo to neví, zpívám v komorním ženském souboru a vždy, když máme koncert (není to zas tak často), jezdíme na soustředění na víkend. Tentokráte se nám povedlo uzmout prodloužený víkend 8-10. 5. 2015. Když jezdíme na podzim, tak máme pujčenou chatku od kolegyně jedné ze zpěvanek. Nyní jsme si pronajali chatku na Měděnci. Pár kilometrů od nás.




Ráno v devět hodin jsme měly schůzku s paní, která chatu pronajímala. Přišla s malým pubertálním jezevčíkem, byla to starší paní a velice milá. Dostaly jsme klíče a zajely s auty k chatě. Na první pohled se nám moc líbila a i na ten druhý to šlo :D. Byly jsme upozornění, když jsme scháněly chatu, že tam bývají hlavně cyklisti.


Tak to je chata a ten pán co je ve dveřích byl další podnájemník, který tam byl také ještě s kamarádem. Dole byla kuchyně, chodbička a wc + další wc se sprchou. Z kuchyně vedly jedny dveře do pokoje č.1 a tam bydleli právě pánové kameníci. Byli to starší chlapi skoro důchodového věku, kteří chodili kutat kameny a nejen ledajaké. Doma je řezali a leštili. Musí to být krása. Ukazovali mi nasbíraný ametyst a ještě jeden, ale už si nepamatuji jaký. To ale předbíhám. Když jsme se rozběhli po baráku, pánové byli na kutání.

Vidíte ty radostné pohledy ? Kuchyně byla naším většinovým azylem. Lednice byla plná a zabydlely jsme se rychle jako doma. Ani jsme si nepřipustily, že chalupa není jenom naše :D. V patře jsme měly 2 pokoje a tak se tábor rozdělil podle toho, kdo spí, nebo nespí při otevřeném okně. Obě Petrušky šly bydlet spolu a zbytek šel vedle. Pokoje byly 4 a 5-ti místné. A to si představte, co jsme se hned dozvěděly. Miluška (v červené mikině) nám chtěla něco oznámit a ....vytáhahla proužek, nebo jak to nazvat. Je gravitační, jak říkala Větruška. Tak jsme se na ní samou radostí vrhly, až jsme jí chudinku dojetím rozplakaly.

Když jsme se zabydlely, uvařily jsme vodu na kafe a šlo se trénovat. Kuchyně se stala naším hudebním zázemím. Vyřešily jsme jak si sedneme, abychom byly seřazené jako na koncertě, Kačka vzala klávesy a nakonec nás překvapila krásnou skladbou na flétnu. Došlo i na taneček Peťky a Monči :D. No vždy si to spolu dokážeme užít.


Bylo veselo a občas padla nějaká hláška, nebo prostě situace, že to KAČKA začala zapisovat. A tak přirozeně vznikla kronika Septem Cantet Mrkající. V tu chvíli spíš takový cancák, ale na kronice se pracuje. Já už dodala pár fotografií a tak se to pomalu rozjíždí.


V pátek 8. 5. 2015 kdy jsme ráno přijely, bylo krásně a tak jsme vytáhly židle před chatu. Bylo to moc příjemné. Té deky u Petrušky Větrušky si nevšímejte, to je zmrzlík :D. Začaly jsme zpívat, opravovaly, dolaďovaly a najednou šli okolo děti, za chvíli projížděl kluk na kole, pak šel tatínek se synkem a nakonec nějaká děvčata. Po té opět procházela partička dětí, zastavila se u plotu, kde už stála 2 děvčata a posluchala nás. Vlastně u jakého plotu, tam žádný není Smějící seSmějící se. Pak jeden chlapec vznesl dotaz, zda si s námi může zazpívat. Hodně spatně mluvil, jméno si už nepamatuji, ale říkal, že je mu skoro osm a půjde v září do třídy. Monika mu říkala, že jestli něco bude znát, ať zpívá. No znát to nemohl, ale zpíval celou dobu. Říkal, že bude poslouchat a zpívat po nás. Zpíval si spokojeně a když jsme dozpívaly jeden blog, byl šťastný a odešel s dětmi pochlubit se domu. Jak nás chodili okukovat, vypadalo to jako by přijeli nějaké hvězdy. No Měděnec má obyvatel, tak jsme byly za atrakci.

Časový rozvrh byl daný, abychom opravdu využily veškerý čas. Tak se šlo obědvat. Mišmaš v kuchyni, okukování, co máš, ochutněj, chceš taky? Naší těhulce Milušce uvařil manžel a vybavil jí tak na týden. Ale je fakt, že Miluška je žravá (vždy a za každé situace Smějící se) a tak mě druhý den dostalo, když snídala bůček. Mohla jsem se smíchy potrhat a nevěřila jsem svým očím. Pro mě, která snídá tvaroh, suchary, žitný chleba, šunku, atd. miluji kuskus, bulgur atd., je toto prosstě vražda Smějící se.


Milušky oběd.


Milušky sobotní snídaně. Vlastně jídlo celovíkendové, kdybyste viděli ty zásoby Usmívající sePřekvapenýUsmívající se. Ale ty máme vždy všechny. Nikdy nejedeme domu s prázdnou.

Navečer se vrátili pánové z kutání. Prošli do pokoje a za chvíli šli na večeři, do hospůdky, kterou mají právě manželé co pronajímají chatu. Vlastně pak šly i holky, mimo mě a Petrušky Sněženky. Obě jsme přijely indisponované a tak jsme čas využily na odpočinek. pak se pokračovalo. Pánové se vrátili a mi jim zpívaly za dveřmi. No poslechli si toho dost, jelikož jsme trénovaly a falešný tón a diskuze byly prostě jeho přirozenou součástí. Tak jako chechtání a různé hlášky. Nakonec jsme zalezly ještě na náš pokoj a zpívalo se do 21 hod. Pak jsme vzhledem k tomu, že jsme tam nebyly jediné skončily. Tedy skončily se zpěvem. Znáte to. Povídalo se o všem možném, u toho se pilo vínko, vždy dojde na masáž, kterou dělá Monča. A tak jsme se dostaly přes chlapy, vaření, počasí, manželství až ke vzpomínkám na dětství a časy svobodné, bezdětné. Miluji tyto dny , kdy 1x ročně jedeme trénovat mimo domov. Je to i o sbližování a přátelství. Na zkouškách není čas, 1- 2x ročně si jdeme sednou na kafe, ale to je sakra málo času a většinou opět řešíme noty atd.

A to je konec první části :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 intuice intuice | E-mail | Web | 4. července 2015 v 10:05 | Reagovat

Tak to bylo krásné mecheche se zpěvem s smíchem. Jo, to tak bývá, hubení se přežírají a ti druzí jedí jen tvaroh, to znám! :-D

2 Jana Jana | Web | 4. července 2015 v 10:21 | Reagovat

Werri, moc pěkné povídání. Utužování kolektivu se asi povedlo. Už se těším na pokračování.

3 Mi-lada Mi-lada | Web | 4. července 2015 v 10:40 | Reagovat

Setkání s lidmi, se kterými sdílí člověk společný zájem jsou moc fajn. Je vidět, že jste si to užili.

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 4. července 2015 v 11:54 | Reagovat

Jo, taková soustředění musí být velice zábavná ;-) .... zvlášť pro ty kteří jsou mino okruh účastníků :-D

5 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 4. července 2015 v 12:32 | Reagovat

Škoda že nemáš zvukový záznam. Jsem napnutá jak staré kšandy :D  :D  :D

6 Werri Werri | E-mail | 5. července 2015 v 20:29 | Reagovat

[1]: máš pravdu, veselé to bylo😉.

[2]: Děkuji, tuženív kolektivu je třeba a vždy se na to těšíme.

[3]: Je moc hezké s někým sdílet stejný zájem.

[4]: Wendy jo vyprávění druhým je ještě veselejší😁.

[5]: Škoda jo?Ty jsi ale odvážná 😉.

7 Jarka Jarka | Web | 6. července 2015 v 8:34 | Reagovat

Chata vypadá prima, rozesmáté kolegyně taky, počasí podle fotek přálo, to soustředění nemělo chybu. :-D

8 Werri Werri | E-mail | Web | 6. července 2015 v 8:59 | Reagovat

[7]: Ahoj Jaruško. Chybu nemělo, to je pravda. Sluníčko bylo v pátek, sobota byla studená, ale v neděli už zase pupík vylezl. Jo s holkami je legrace, ale umíme být i vážné a naštvané :D.

9 Hanka Hanka | E-mail | Web | 8. července 2015 v 21:22 | Reagovat

Pěkně jste si, holky, užívaly!
Je to potřeba, užije se spousta legrace a je to i prima odpočinek. :-)
Kronika je skvělý nápad, Werri. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama