Březen 2009

A že si dalo na čas :-)

31. března 2009 v 9:45 | Werri |  Co přinesl život
Tak dnes je to krásné ráno (a nejen u nás), kdy jsem se vzbudila se sluníčkem. To je paráda.

Já jsem si po ranním vstávání dala čajík a popovídala jsem si přes ICQ s kamarádkou (tleskám technickým vymoženostem). Nyní už mám hotové nádobí, pověšené prádlo a další v pračce. Uvařila jsem sí kávičku a šla Vám něco napsat.


Venku je nádherně, asi 4 stupně, ale odpoledne bude krásně. Dopiji kávu a jedu do Chomutova, jak jinak než k doktorovi. Ale až se vrátím, těším se, že vlítnu (s nejvyšší opatrností) na balkon a konečně ho po zimě uklidím a umyji. No a odpoledne už tam bude vonět vyprané prádlo. Nevím jak vy, ale pokaždé, když peru si říkám, že se nám to prádlo snad samo množí a to Martinka je prakticky odstěhovaná v Praze .

Mám nejvyšší čas se jít zlidštit a tak. Tak Vám přeji krásný den, plný sluníčka a pohody.

Nedělička

29. března 2009 v 7:41 | Werri |  Co přinesl život

Je neděle ráno a venku sice už neprší jako včera, ale je šedivo. Je pravda, že včera aspoň u nás celý den tekly provazy, sem tam se to zmírnilo, ale pršelo pořád. Já jsem od rána vařila, no oběd musela dodělat Martinka a já jsem velkou část dne proležela.

Dnes beru panímámu k naší mamce. Nikdy tam nebyla a hlavně se dlouho neviděli a určitě si spolu rády popovídají. A dopoledne se budu flákat, protože je uvařeno i na dnešek.

Tak si krásně užijte neděličku ať načerpáte síly do dalšího týdne :-)

Co děláte v tomto počasí ?

25. března 2009 v 20:22 | Werri |  O mě

.....mimo toho, že blogaříte . Já jdu ráno do prácičky a musím říci, že těch pět hodin, které dělám ( v pátek mám volno) hodně utíkají. Jak víte, trpím velkou únavou, tak skoro denně spím 2-3 hodinky. Někdy lezu rovnou do postele když přijdu z práce, někdy ještě vydržím a pak padnu.

Nemůžu se dočkat, až bude lepší počasí. Však to znáte, sluníčko dokáže člověka tak "nakopnout" a vůbec jarní vzduch a modré nebe. Teď moc počasí na procházky není, tak se mimo spaní a blogaření snažím dělat i něco jiného.


Koníci

22. března 2009 v 21:55 | Werri |  Já a foťák

Moji milí, dnes jsem jela na chvilenku do Korunní a konečně jsem v Okounově viděla na louce koníky. Už jsem je několikrát chtěla nafotit, ale asi neměli vycházky .

Dnes jsem zaparkovala auto na hřišti a šla k ohradě. Bylo tam myslím 5 koníků, ale nějak se ke mě neměli. Dokonce jsem byla vyzbrojená jablíčky. Dva koníci nakonce přišli blíže a jeden mi jedl z dlaně. Mezi focením jsem jen tak koukala jak se pasou a jak jim vítr čechrá hřívu.

Jelikož kousek dál byl světlejší koník a chtěla jsem ho k sobě nalákat, šla jsem podél ohrady kousek výš. Viděla jsem, že jsou kousek od ohrady díry, jako by tam kdysi byly kůly od plotu. Opatrně jsem je obcházela a fotila a fotila. Jablíčka došla, tak jsem se rozhodla, že budu pokračovat v cestě.

Udělala jsem krok od ohrady a zapomněla na díry. Pravou nohou jsem spadla do díry a jako brouk Pytlík jsem se válela na zádech s nohama nahoře. Pomalu jsem vstala, zkontrolovala foťák a odpajdala k autu. Noha mi naštěstí neotekla, ale pořád bolí. Tak jsem si jí stáhla obinadlem a uvidíme, jak to bude zítra vypadat.

Každopádně fotečky mám a zvu Vás : Koníci


Pohádkové neděle

22. března 2009 v 9:04 | Werri |  Co přinesl život

Když jsme byly děti, nebyly běžné barevné televize, natož tak široké vysílání jako dnes. Naší pravidelnou pohádkou byl večerníček, nedělní pohádka a také pravidelné poslouchání pohádky v rádiu každou neděli od jedné hodiny.

Ráda vzpomínám na Štěpánku a čertíka Bertíka a pamatujete na stínové pohádky ? Jaká to byla sláva, když začal barevná televize a když mi nám bylo 13-14 let (1980-1981), tatínek přivezl první barevnou televizi. I babička se k nám přijela podívat na vysílání, což bylo co říci.

Také byla veliká sláva, když se sestra se svými spolužačkami z učiliště spojů dostala do televize v programu TKM - televizní klub mladých. Všichni včetně babičky jsme seděli v obýváku a pyšně sledovali televizi. Když byla v záběru naše Helenka, slyšeli to i sousedi, jak jsme se překřikovali:" Hele, hele, Helenka, tam byla Helenka. Naše Helenka je v televizi!!" :-D a pýchou jsme se nadýmali a samozřejmě druhý den to věděli všichni v okolo, že NAŠE HELENKA BYLA V TELCE.

Tyto vzpomínky mi vždy vykouzlí široký úsměv na tváři a vy kteří toto pamatujeme, víte, jak jsou krásné.

Zvu Vás na malou ochutnávku .




Vzpomínky na Paříž (3)

19. března 2009 v 21:00 | Werri |  O mě


Musím doplnit k předchozímu povídání, že jsme večer byli na plavbě, ale mě došla baterie ve foťáku, tak nemám jediný snímeček, bohužel. Dlouho jsem to nemohla zkousnout, ale co nadělám.

Nastal den, kdy jsme večer v osm odjížděli domu. V plánu by Louvre, Ivalidovna a Eifelovka. Ráno jsme vylezli před hotel a nemohli jsme uvěřit. Venku byla mlha jako mlíko.

Vzpomínky na Paříž (2)

19. března 2009 v 17:26 | Werri |  O mě

Dnes bych se ještě vrátila na začátek, který jsem vůbec nenapsala. Jak víte, Paříž jsem dostala od dcery k narozeninám a spolužačka Martinky ten samý výlet koupila mamince, abychom jeli spolu. Vyrazili jsme do Prahy na Chodov, odkud se odjíždělo a jaké bylo naše překvapení, když přijel první autobus a my se dozvěděli, že já do něj nepatřím. Holky nenahlásily, že jedeme spolu a tak to vyšlo, že já byla psaná až do druhého busu a tudíš i do druhé skupiny.

Co že, jsem to dnes nafotila :o)

18. března 2009 v 19:29 | Werri |  Já a foťák

...... no přeci sluníčkooooo . Je úžasné, jak dokáže člověka takové krásné počasí úplně jinak naladit a nabýt energií. Těším se, že zase budu více venku a také konečně bude co fotit.

Miluji probouzení s ranním sluníčkem a kdo ne, že. Takže nám všem přeji, ať se během pár dní už zima rozloučí a odejde.


Hurááááá sluníčkoooo :-)

18. března 2009 v 18:11 | Werri |  O mě

Měla jsem v plánu Vám dnes napsat pokračování z Paříže, ale jelikož je dnes tak neskutečně hezky a byla jsem venku, tak Paříž odsouvám. Ale jen jeden den :-)-

Teď se vrátím k dnešku. Dnešek jsem netrávila v práci, jelikož jsem měla povinnou návštěvu na urologii. V půl osmé jsem vyzvedla ségru Helu, která také měla v Chomutově lékaře a vyrazily jsme na cestu.


Vzpomínky na Paříž

17. března 2009 v 23:06 | Werri |  O mě

V červnu 2007 jsem od své dcery ke čtyřicátinám dostala krásný dárek. Byl to poznávací zájezd do Paříže. Nemohla jsem tomu uvěřit a tak jsem čekala, až v srpnu budu moci vyrazit. Bylo to jako sen.

I když nám počasí vůbec nepřálo, pořád pršelo a sluníčko vylezlo poslední den po obědě i tak moc ráda vzpomínám. Také díky kamarádovi Ríšovi, byl ten to pobyt moc fajn. Ale velké poděkování patří mé dceři Martince.


Kdo nám schoval sluníčko ?

15. března 2009 v 12:02 | Werri |  Oblíbená muzika

Zlatíčka nevím jak k Vám, ale k nám sluníčko nedorazilo. Včera ráno párkrát vykouklo a pak odešlo jinam. Dnes jsem plánovala, že půjdu nakrmit kačenky do zámeckého parku, ale dnes je počasí ještě horší . Je zataženo a prší a prší.
Prostě postelové počasíčko.

Neznáte někdo formuli na přivolání sluníčka ?

POZOR : Veškerá videa, která se budou objevovat na mých stránkách, jsou pouze odkazy, které jsem si vyhledala a já k nim nevlastním žádná autorská práva.
//>

Dobré ráno sobotěnko :-)

14. března 2009 v 8:15 | Werri |  Co přinesl život

Dobré ráno moji milí. Je sobota osm hodin a já sedím u snídaně. Vypadá to, že sobota bude konečně bez deště. Když jsem vstávala, vykukovalo i sluníčko. Sice si zatím hraje na schovávanou a občas vykukne, jako by chtělo provokovat, ale už jen to, je myslím dobré znamení, že nás bude navštěvovat už častěji.
Sama ještě nevím co dnes podniknu, ale doma určitě sedět nebudu

Vám přeji krásný víkend plný sluníčka a modrého nebíčka.

Víkend v Korunní (3)

12. března 2009 v 20:16 | Werri |  O mě

V neděli po kafíčku jsem se vydala trochu něco nafotit. Vařil se obídek a já měla zákaz jakékoli činnosti. Venku přestalo pršet a tak jsem se šla s foťákem podívat, zda je co nafotit. Našla jsem sněženky, které jsou dnes už snad na každé zahrádce. Martinka uvařila oběd a my jsme se najedli a jeli domu, jelikož Martinka musela odjet do Prahy.


Akira

Víkend v Korunní (2)

9. března 2009 v 18:44 | Werri |  O mě

V sobotu jsem se vyspinkala, tradičně jsme si po snídani dali se ségrou a Vendelínkem kafíčko. Vendelínek uvařil skvělou zelňačku. Když rozdělal sáček se zelím, zjistil, že koupil zelí červené. Chvíli váhal, ale říkali jsme mu, ať to neřeší a prostě jí udělá z toho co má.
Lidičky to bylo žrádlo . Jen se po ní zaprášilo.


Víkend v Korunní (1)

8. března 2009 v 22:29 | Werri |  O mě

Je neděle večer a já se pouštím do vyprávění o tom, jaký byl víkend u maminky a sestry.

V pátek jsme s Ivankou sbalili co bylo potřeba, naložili Bessynku a Otíka a vyrazili na nádraží pro Martinku. Jeli jsme s malým zpožděním, ale nakonec přijela o malinko déle i Martinka, tak na nás nemusela čekat. Byly jsme domluvené, že Martinka bude řídit, tak jsem ji pustila za volant a sedla si vedle ní.


Povedený čtvrteček :-)

6. března 2009 v 11:45 | Werri |  Co přinesl život

Včera jsem dorazila do práce před půl devátou. Přispala jsem si, v klidu jsem se nasnídala a než jsem jela do práce, zajela jsem natankovat a dofoukat gumy. Do práce jsem dorazila odpočinutá a v dobré náladě . Vrhla jsem se na práci, nějakou dobu jsem pracovala v kanceláři s kolegyňkou. Uteklo to hrozně rychle a já se balila, abych odjela do Chomutova vyzvednout Martinku.



Zase mě přemohla...

4. března 2009 v 23:33 | Werri |  O mě
Už jsem se Vám v jednom příspěvku zmiňovala, jak ráda chodím do práce a kolikrát bych tam šla už v neděli . Tak jak jsem dřív reptala, že se mi tam nechce....no však to asi všichni znáte, je to pryč. Pryč od té doby, co jsem změnila pohled na život.

Pracuji na úřadě v Klášterci, mám svou malou nudličku kancelářičku, počítač a hromadu práce. Také kolegyně, které mám ráda, rozumím si s nimi a které mi pomáhají.


Mé závislosti

2. března 2009 v 23:54 | Werri |  O mě

Každý máme něco, co milujeme, jsme na tom závislí a prostě na "tom" ujíždíme.
Miluji spoustu věcí i když nevím, zda se dá říci, že na něčem ujíždím -

Vlastně ano, ujíždím na gumových medvídcích :-) No, tak se přece jen něco našlo. Začalo to, když jsem se v roce 2006 připravovala na zkoušky. To byla spotřeba .


A co že mám ráda ?
Co už víte, svíčky, hlavně vonné a také tyčinky. Jsem domácí piromanka :-))).

Studentská pečeť, to je neodolatelná představa a také jí nikdy neodolám a vždycky jí sežeru :-).

Káva, to je věc, na kterou jsem se jako první ptala, když jsem se dozvěděla svou diagnózu. Směšné co. Ale já jsem veliký kávomil a bez kafíčka nefunguji.

Jako každá žena miluji květiny. Nejvíce na jaře, když rostou narcisy, tulipány, miluji vůni frézií.

Sluníčko, které mě rozzáří, vykouzlí mi úsměv na tváři, když se probudím a za okny je slunečný den. Když končí zima a po dlouhé době je krásně a ve vzduchu je cítit jaro, mám vždycky neskutečnou potřebu gruntovat balkon :-))).

Mou novou závislostí je masáž lávovými kameny, o které ode mne už víte :-).

Zpívání, které je tou nejlepší relaxací a radostí.

Film - Pod toskánským sluncem

Malé modelky :-D

1. března 2009 v 21:35 | Werri |  O mě

Která z nás, jako malá holka nechtěla být princeznou a nezkoušela si tajně
mamčiný korále a klipsy. My jsme jako malé holky jezdily na prázdniny k tatínkovo sestře tetě Heleně do Terezína.

Byly to pro nás krásné prázdniny, protože vše co nám nedovolili naši, nám dovolila teta a hlavně jsme s tetou a strejdou zažili úplně něco jiného, než s našima. Teta nám půjčovala své boty, kabelky a poklady v podobě korálů, náramků a klipsů. Já nosím korále a náramky ráda do dnes.


Takže Vám představuji mě a sestru Helenku v dobách modelingu v Terezíně :o)
Já jsem v pravo.

První březnové ráno

1. března 2009 v 9:11 | Werri |  Co přinesl život


Moji milí, je 1.března a já jsem doufala, že se probudím do slunečného rána za zpěvu ptáčků. No byla by to idylka, že . No jenom vysněná, protože venku je lezavo, mlha, inverze (jak jinak na chomutovsku) a tak přemýšlím, co budu dělat. Plánovanou vycházku jsem zavrhla, ale třeba 11-náctá rozhodne, jak se říká a jaro se ukáže.


Přeji Vám všem krásnou a pohodovou neděličku.