Únor 2009

Moje štěstíčka

27. února 2009 v 20:04 | Werri |  O mě

Chtěla bych vám ukázat moje štěstíčka. Jsou to věcičky, které jsem dostala a svým způsobem jsou to mí talismánci.

Prvním říkám ségry. Tyto dvě panenky jsem dostala od svých sester Martinky a Helenky, když jsem před devíti lety odcházela do nového zamněstání. Od té doby, mě provázejí v mé práci. Musím přiznat, že již nevím, která je která :-).




Druhá postavička je andílek z Polska, kterého jsem dostala v prosinci minulého roku od sestry Zuzanky. Tohoto andílka mám na parapetu vedle postele a hlídá mě při mém večerním rituálu (injekce).

Náročný den

26. února 2009 v 22:51 | Werri |  Co přinesl život

Dnes jsem ráno nasedla s Ivankou do auta, protože nás čekala cesta do Ústecké nemocnice, kam jezdíme s Ivankou na dětskou gastroenterologii. Já jsem jela asi po 1,5 roce, jinak jezdil manžel.

Vyrazily jsem po půl osmé, Ivanka si četla a já poslouchala rádio a blondýnu (navigaci), kterou jsem si pro jistotu vzala s sebou. Cesta do Ústí je krásná, pohodová, pokud nenarazíte na nějakou překážku. Po hodině a půl jsme zaparkovaly, vzaly věci a šly do budovy D, kde pan doktor sídlí.


Kdo by neznal fešáky

26. února 2009 v 2:53 | Werri |  Oblíbená muzika

Nevím už kolik mi bylo, když jsem u nás v Klášterci byla na koncertě Fešáků. Zůstal mi jeden velký krásný zážitek a v něm i jeden ukecaný, ale hrozně ukecaný chlapík...Petr Novotný. Štíhlý, černovlasý a ukecaný stejně jako dnes.


Krásný den všem :-)




Asi jsem blázen, či co :o)

25. února 2009 v 21:20 | Werri |  O mě

Tak jsem zjistila, že jsem nějaká pomatená, nebo jenom zmatená ? Včera mi Ivanka přinesla studijní průkaz, zda bych jí napsala omluvenku na tělák. Vzala jsem průkaz a napsala patřičný text a když jsem ho Ivance vracela, povídám jí :"Máš tam i omluvenku na to Ústí na čtvrtek". Ivka poděkovala a odešla.

Odpoledne mi povídá: "Tedy mami, až mi zase budeš psát omluvenku, tak mi to napiš pořádně". Říkala jsem si fracek jeden drzej . Ale Ivka naběla s průkazem a říká :" Třídní za mnou přišla, co to má jako být. Já jí říkám, že normální omluvenky a ona povídá a co ty datumy" Ivka to na mě chrlila a pak mi ukázala průkazku, kam jsem psala omluvenky.

Světe div se, nevím proč, ale všude jsem psala listopad. Tak říkám Ivce :" No jo, já vůbec nevím, kde se to ve mě vzalo". Smála jsem se a kroutila hlavou, co jsem to psala za bláboly. "Tak se pro jednu chybu paní učitelka nezblázní" povídám Ivce a ona mi říká :" Mami, ale v lednu jsi mi taky psala místo datumu blábol". A fakt jo !

Jelikož nás za 14 dní opět čekají doktoři a tím pádem omluvenky, byla jsem dnes Ivankou náležitě poučena. Špatné datumy jsem přepsala a teď to vypadá, jako když si dítě přepisuje známky. Asi si koupím bělítko, pro jistotu .

Tanečnice

24. února 2009 v 20:50 | Werri |  Já a foťák

V sobotu jsem se ségrou Helou jela na kafíčko k její švagrové Dáše. Posezení to bylo náramně pohodové. Dorazila i její starší dceraMartinka, která už bydlí s přítelem a zatancovala nám bříšní tance. No krása.

Jelikož jsem se Martinky nezeptala, zda můžu zveřejnit fota, použila jsem ty co mi nevybleskly a upravila jsem je do černobílé.




Ta naše Ivanka :-)

23. února 2009 v 21:11 | Werri |  Co přinesl život

Mladší dcera Ivanka (17), dostala od Martinky k narozeninám lístky na skupinu Pussycat dolls, která vystupovala v Praze. Ivanka držela lístky v ruce a byla v mírném, ale příjemném šoku. Lístky dostala v lednu a než se nadála, chystaly se s kamarádkou za Martinkou.

Jelikož je Kačka z Vejprt, zůstala v pátek u nás a v sobotu ráno jsem se odvezla na autobus. Asi dvakrát jsme spolu mluvili pro kontrolu, jinak si je převzala Martinka a jak jsem se dozvěděla, je to druhá máma :-D.


Nezvaná návštěvnice (4) - Jak překonávám sama sebe

22. února 2009 v 10:49 | Werri |  Co přinesl život
Dnes mé povídání končí. Protože vím, že čekáte na tento poslední článek mého příběhu, zveřejńuji ho nyní a nebudu čekat do večera. Tak si tedy můžete přečíst mé poslední myšlenky, pocity, strasti a radosti. Každého něco občas trápí a s něčím se v životě vyrovnává. Myslím, že všichni z nás máme nějaký ten svůj vyhraný boj. I když nevím, co mě má nezvaná spolubydlící v budoucnu chystá, vím jedno. Už teď vyhrávám, protože jsem to nevzdala a doufám, že to mé bojovné já, mě bude provázet neustále.

Tak zde k dnešnímu dni končí mé vyprávění.

Nezvaná návštěvnice (3) - Zmatek v duši

21. února 2009 v 19:19 | Werri |  Co přinesl život

Pořád jsem si říkala, že to třeba tak není, třeba se vzbudím a nebude to pravda. I přesto, že jsem slyšela z úst odborníka diagnózu, odmítala jsem tomu uvěřit. Brečela jsem, celý svět byl pro mne černý a nic mě nebavilo. Nechtělo se mi z postele, nečesala jsem se, taky proč, že… Cítila jsem se jako zmuchlaný papír.



Nezvaná návštěvnice (2) - Co mi život nadělil

20. února 2009 v 19:00 | Werri |  Co přinesl život
Přišel den nástupu do Chomutovské nemocnice. Dostala jsem se na pokoj a během chvilky probíhala vizita. Bylo mi sděleno vše podstatné a později za mnou přišel mladý slovenský lékař, který mi vše vysvětlil, zodpověděl mé dotazy a uklidnil mě. Pak odešel. Než jsem se nadála, napochodovala do pokoje sestřička s pojízdným stolečkem a za ní i tento mladý lékař.

Usmíval se a abych se uvolnila, povídal mi vtipy a nakonec celý zákrok proběhl v pohodě a já se těšila, že půjdu druhý den domů. Domů jsem nešla, jelikož jsem měla postpunkční potíže a tak se můj pobyt protáhl na 5 dní. Začaly se přidávat další příznaky a tak jsem šla na nějaká další vyšetření a šla domu pátý den.


Nezvaná návštěvnice (1)- Jak to všechno začalo

19. února 2009 v 20:40 | Werri |  Co přinesl život
Před necelým rokem, jsem si začala psát deník. Nepsala jsem denní zápisky, ale když jsem měla potřebu se vypovídat. Asi proto jsem zvolila tento způsob. Po nějakém čase, jelikož jsem si neudělala zálohu, jsem o deník přišla. Neměla jsem sílu ani chuť vše psát znovu.

A jsem opět u toho, že vy jste mě inspirovali k tomu, abych znovu napsala svůj příběh i když v daleko stručnější verzi.

Čtyři večery za sebou Vám budu vyprávět svůj příběh a u posledního dílu budou povoleny komentáře. Tak začínáme...


Můj životní příběh

19. února 2009 v 7:00 | Werri |  Co přinesl život

Když jsem si v září 2008 s velkým váháním založila blog, ještě jsem netušila, jakou součástí mého života se stane a že získám nové přátele i když jen na dálku. Staly jste se i vy mou inspirací pro udržení blogu a dělení se o své malé příběhy, či fotografie apod.

I když né pokaždé mám dobrou náladu, nedá mi to, abych se za Vámi nezašla podívat a nakonec mě oblaží krásná písnička od Evičky, nadchnou Slávkova fota jeho humor, či rozesmějí příběhy obyčejných dní Vás všech.

Z tohoto důvodu jsem se opět po velkém váhání rozhodla, podělit se s Vámi o můj příběh, který začal asi před rokem. Takže sledujte můj bloček dál a postupně mě můžete poznat zase o něco víc.

Přeji všem krásný den :-)

Výstava patchworku v Podbořanech

17. února 2009 v 6:30 | Werri |  Co přinesl život
V sobotu 14.2.2009 se v Podbořanech v muzeu Volyńských Čechů konala výstava patchworku. Já jsem vyrazila dopoledne do Korunní pro Martinku. Dali jsme si kafíčko, zkontrolovali, zda máme vše a ve 12 hodin jsme vyrazili na cesty. V Klášterci jsme ještě nabírali Helu a pak už jsme frčeli rovnou do Podbořan.

Cestu jsme měli docela dobrou a tak nám při společném povídání utíkala. V Podbořanech jsme muzeum trochu minuli, ale nakonec jsme úspěšně zaparkovali a vešli dovnitř.


Vystoupali jsme po schodech a zjistili jsme, že jsme mezi prvními. Martinka tam měla být na jednu hodinu, jelikož děvčata vezla nějaké to pohoštění a aby se vše připravilo. Tak jsme se přivítali a Martinka šla na stůl umístit dobrůtky, které udělala .

Když přišla paní Fialková, díky které se tato výstava konala, dovolila nám, ať si jdeme vše prohlédnout a tak jsem měla dost času, v klidu pořídit fotečky. Tedy aspoň většinu. Ve 14 hod. byla výstava zahájena a pak už se prohlíželo, povídalo a obdivovalo. Dělali jsme jůůů, jéééé, to je nádhera, tohle bych chtěla apod. Výstava bohužel nebyla prodejní.

Bylo milé vidět, jak se vítají děvčata tvořilky mezi sebou. Bylo to moc milé a srdečné. Na výstavě jsme strávili asi 2 hodinky, pak jsme si v jedné restauraci dali s Marcelkou, která vede Kadaňské tvořilky a s její dcerou a přítelem kafíčko a jeli jsme domu.

Nakonec Martince přišla smska,jestli nechceme ještě na jedno kafíčko nebo čaj zajet k Marcelce a tak jsme si ten výlet zpříjemnili ještě o jedno zastaveníčko. U Marcelky byla pohoda a také tam na nás vybafla její velice energická vnučka Anička.

Po tomto zastavení jsme hupli do auta, v Klášterci vysadili Helenku a frčeli do Korunní. Dorazili jsme po šesté hodině a já se za chvilku vrhla na babičku a karty. A tak nám sobota opravdu příjemně utekla. Byl to moc hezky strávený den.

Tímto Vás zvu na malou ukázku : Výstava Podbořany

Nový týden

16. února 2009 v 6:30 | Werri |  Co přinesl život

Krásné ránko,
tak jak jste prožili víkend. Pěkně nám přituhlo, co. No já jsem nějakým zázrakem snad poprvé v životě maminku v kartách rozprášila a nějak mě to, musím přiznat netěšilo. Víkend utekl jako vždycky a tak Vám přeji krásný pohodový týden .
Už pro Vás připravuji povídání z výstavy patchworku, ale musíte vydržet, je s tím trochu více práce. Budu se snažit, aby v pondělí večer už zde byl nový článeček.

Maturitní plesání - fotogalerie

12. února 2009 v 21:18 | Werri |  Co přinesl život

Moji milí, mám pro Vás slíbená fota z maturitního plesu, na kterém jsem byla. Zdrojem fotografií jsou Klášterecké noviny.

Prosím vstupte : Maturitní plesání

Maturitní plesání :o)

9. února 2009 v 2:30 | Werri |  Co přinesl život
Jak jsem již předeslala na začátku víkendu, v pátek 6.2.2009 jsem se zúčastnila maturitního plesu synovce Ondry.

Navečer jsme se s Martinkou začaly chystat a v půl sedmé jsme i s Martinky bývalou spolužačkou Míšou z Gymnázia nasedly do auta a jely ke Kulturnímu domu. Pomalu jsme vyšly schody a s lístky v ruce jsme byli propuštěny dovnitř. Tradičně jsme si vystály frontu na šatnu a pak se pomalými kroky ubíraly po schodech k hlavnímu sálu.


Krásný víkend

6. února 2009 v 7:59 | Werri |  O mě
A je tu pře námi další víkend. Ještě nevím, jak ho strávím, ale vím jistě co budu dělat dnes večer. Jdu na maturitní ples, jupííííí :-). Pozval mě synovec Ondra a moooc mě tím potěšil.

Přijela i Martinka, tak jdeme spolu a konečně se užijeme. Ivanka sice nejde, ale ta se těší, že si užije domácího bezvládí, jelikož manžel má pánskou jízdu.
Tak mi držte palečky, ať si nepřišlápnu sukni a já Vám za to poreferuji, jaké to bylo.

Přeji Vám všem krásný a pohodový víkend :-).

Světlo svíčky

4. února 2009 v 21:23 | Werri |  O mě

Světlo svíčky, kdo by ho neznal. Má své kouzlo, význam a poslání. Zapalujeme svíčky při romantických chvílích, svíčky zdobí náš slavnostní stůl, ale také mají svůj význam v přítomnosti kuřáků. Mají různé vůně, vzhledy a tak není těžké vybrat si pro sebe tu pravou.

V neposlední řadě zapalujeme svíčky jako vzpomínku na naše milé, kteří nás již opustili. A nemyslím tím jen ono místo odpočinku, ale svíčku na vánočním stole, místečko doma, kde vzpomínáme.

Soutěž o nejhezčí blog - 2.kolo

3. února 2009 v 6:14 | Werri |  O mě

Chtěla bych poděkovat všem, co za mě hlasovali v prvním kole soutěže o nejhezčí blog, díky tomu jsem se totiž dostala do kola druhého.

Jsem ráda, že se vám můj blog líbí a rádi ho navštěvujete, toto samotné zjištění je pro mě inspirací.

Pokud by jste si chtěli znovu zahlasovat nejen pro mě, ale třeba pro někoho z dalších účastníků, dávám k dispozici odkaz:


Zimní park

1. února 2009 v 9:51 | Werri |  Já a foťák

Jak jsem slíbila, připravila jsem Vám další fotky a to ze zimního parku. Když tak na to koukám, zimní fotky jsou hodně smutné, jako bez života. nemůžu se dočkat, až vyleze sluníčko a jaro začne vytahovat barvičky.

Račte vstoupit : Zimní park