Listopad 2008

Adventní štrůdlování, aneb jak jsem se nestala královnou štrůdlů, ale mediální hvězdou :o)))

28. listopadu 2008 v 13:04 | Werri |  O mě

Jak jste jistě poznali podle titulku, navazuji na včerejší povídání o chystané akci ohledně adventního štrůdlování. Nadešel den D a mě se vůbec nechtělo vstávat a ani píct štrůdly. Nejraději bych zůstala pod dekou celý den.

Když jsem zjistila, že je 10,00 hodin, vysoukala jsem se z postele a začala něco dělat. Tedy něco, samozřejmě je řeč o štrůdlech a s nimi spojené práci.
Pustila jsem si rádio a začala chystat suroviny potřebné na těsto.


Adventní štrůdlování

27. listopadu 2008 v 1:29 | Werri |  O mě

Asi před třemi týdny jsem šla do knihovny vrátit knihy, na které Martinka zapomněla. Když jsem vešla do budovy, koukám, na dveřích knihovny pro dospělé je plakátek, že se bude konat Adventní štrůdlování.

Sice moc nečtu, ale někdy jsem do knihovny zašla s dcerkou. Před Vánoci se konává akcička, takové milé setkání, aby se člověk v tom shonu zastavil a poseděl se sklenkou vína a poslechl si různá vyprávění. Je to úžasné.


Ivanka záchranářka, aneb jak zachránit Béďu :o)

26. listopadu 2008 v 10:32 | Werri |  Co přinesl život
Tak mi nedávno manžel večer přinesl husokachnu. Říkala jsem si co s ní ? No hloupá otázka hihi. Jelikož jsem měla plný mrazák, nechala jsem ji přes noc rozmrznout. Další den, to byla sobota, jsem na ní vrhla a začala ji připravovat na pečení.

Když jsem jí očistila, omyla, osolila a pokmínovala, přišla Ivanka a povídá:"Jééé krocan". Smála jsem se povídám jí: " To je husokachna, ty trdlo". Culila se a okukovala úlovek.


Už se to blíží

25. listopadu 2008 v 9:36 | Werri |  O mě

Když jsem v sobotu vstávala a koukla za okno, zůstala jsem v stát v údivu co je venku sněhu. A od té doby se sníh drží, k tomu každý den připadně další. Ať se dívám kamkoli vidím, že Vánoce se nezadržitelně blíží.

To nemluvím o tom, že snad od konce září jsou velké obchoďáky narvané prvním vánočním zbožím. Postupně se začaly zaplňovat od vánočních dobrot po ozdoby a další vánoční věci. Co mě rozesmálo, bylo, když v říjnu už na vánoční čokoládové dobroty byly slevy. Asi nějaký obchodní trik .

Po městě se postupně vyzdobují výlohy a také se montují ozdoby na veřejné osvětlení. A kdy se rozsvítí ? Jako v mnoha městech i u nás máme akci rozsvěcení vánočního stromu. Mám tuto akci moc ráda. Dříve jsme chodívali s dětmi. Později já a sestra a děti a jak to dopadlo asi už tušíte. Už nějaký rok já a sestra . Děcka chodí s kámošema a kámoškama a v tom mumraji si Vás dokážou najít, když dojdou finance.Dopoledne se otevřou na náměstí a pod ním Vánoční trhy, kulturní program, kde nechybí vánoční koledy, betlém atd. Samozřejmě se ochutnává medovinka a další různé dobroty.

Celé toto hemžení končí proslovem pana starosty, zapálením první svíce na adventním věnci . Poté zhasne celé náměstí, hudba navede chvilku napětí a postupně se začne rozsvěcet výzdoba a nakonec vánoční strom.

Musím se přiznat, že to se ve mě chvěje dušička jako malému děcku a vlhnou mi oči. A věřte mi, že nejen děti dělají jéééé,jůůůůů, to je krása . V neděli 30.11.08 nás čeká další rozsvěcení a já Vám určitě přijdu povyprávět, jaké to bylo i když bez fotek.


Jééééé ono sněžíííííí

21. listopadu 2008 v 21:12 | Werri |  Co přinesl život
Na dnešek jsem měla mizerné spaní a tak jsem v šest ráno šla do kuchyně a uvařila si čaj. Zalezla jsem zpátky do postele, vzala si notebook a pustila staré písničky. Pak jsem pokukovala co je nového. Moje zlatíčko Ivanka mi přinesla na talířku buchtu k čaji a utíkala na vlak. Ani nevím, kolik bylo, když mě přemohl spánek a usnula jsem. Cítila jsem se jako zmuchlaný papír.

Vzbudila jsem se kolem deváté a vůbec se mi z postele nechtělo. Ale jelikož mám nějaké povinnosti vůči svému zdraví, musela jsem vylézt. Nakonec jsem si udělala kafíčko a šupky zpátky. Mám pocit, že kdybych dnes nešla na masáž a nejela s panímámou na nákup, asi bych nevylezla. No v půl jedenácté mi nic jiného nezbylo.

Když jsem si nesla kafíčko do postýlky, v duchu si říkám, jak tam asi je. Poodhrnula jsem závěs a tu mě zachvátila panika i údiv. Jéééééé ono sněží. Chviličku jsem stála jako opařená a pozorovala to bílé z nebe. Pak si říkám foťák,honem foťák a běžela jsem pro něj.

Nabíječku jsem sice ještě nenašla, ale věděla jsem, že kousilínek baterky nabité je, tak jsem si to schovávala na tuhle příležitost. Než jsem donesla foťák, zapla ho, tak sníh sice ještě padal, ale už s deštěm. Jako vždy, dlouho to nevydrželo a pak už jen pršelo a pršelo....

Ivanka zase zaperlila

19. listopadu 2008 v 21:54 | Werri |  Co přinesl život
Už jednou jsem psala o mladší dceři Ivance Maminko, kam zase nedosáhneš a dnes se jí tedy povedl kousek.

Dopoledne jsem ji vyzvedávala z obchodky a jeli jsme k lékaři na sono a kontrolní odběry. Po odebrání krve, jí sestřička vpich přelepila. A milá Ivanka večer přišla ke mě a povídá mi: " Maminko udělej mi bolest". Nechápavě jsem na ní koukala :"Cože?". Na ruce, kde ji brali krev měla vyhrnutý rukáv a pořád jí na mě vystrkovala.


Také byste si někdy nafackovali ?

19. listopadu 2008 v 17:48 | Werri |  O mě
Musím říci, že já sobě už pár dní ano. Mám na sebe neskutečný vztek. A proč to všechno ?

Jsem nešťastná a zoufalá, protože nemůžu najít nabíječku na foťák. Hledám jí už několik dní a divili byste se, kde všude (jsem hodně zoufalá). Nemůžu už fotit a je to moje veliká vášeň, droga a závislost. Myslím, že víte o čem mluvím. Pořád mi to v hlavě šrotuje, ale nemůžu už na nic přijít.

Dcerka mi radila, ať přestanu hledat, že na ní určitě narazím, až to nebudu čekat. Včera jsem se vrhla na úklid špajzky, tak jsem nehledala, ale myslím na to pořád. Dnes už jsem rozhodnutá, že až upeču buchtu, budu pokračovat.

Mám strach, že příjdu o první sníh, tedy o jeho focení. Po městě se rozvěšují světelné ozdoby, ráno vše namrzá a mráz maluje krásné obrázky. Já mám akorát na sebe vztek, když mi něco padne do oka a mé ruce zahálejí.

Tuhle mi sestra Hela říká : "A koukala jsi do auta ? Tašky tam házíš rozepnuté, jestli ti tam nevypadla". V deset večer jsem si na to vzpomněla a mazala ven a nic :-(. Ještě jsem to zkontrolovala ve dne, ale bez úspěchu.

Ono by bylo řešení, objednat si novou, ale viděli jste kolik to stojí ? Bohužel sponzora nemám.

Tak jsem na sebe hrooozně naštvaná a nafackovala bych si . Zatím budu psát a vkládat starší fotky, co mám v zásobě, nerada bych nechala ležet blog ladem.


Koleje a zase koleje

17. listopadu 2008 v 13:15 | Werri |  Já a foťák

Když jsem v říjnu byla, jak já říkám v "Lázních" v Korunní a měla jsem pocit, že už jsem vyčerpala místa na focení, napadlo mě zajít k řece.

Až k řece jsem nakonec nedošla, ale skončila jsem na trati, kde jsem přiznám se trochu se strachem, pořídila pár snímečků. Počasí nebylo nic moc, ale to myslím vůbec nevadilo.

Prosím vstupte : Koleje a zase koleje

MAMMA MIA !

16. listopadu 2008 v 16:30 | Werri |  Oblíbená muzika


Když jsem byla s dcerou Martinkou poslední víkend v srpnu u své nejmladší sestry v Praze, navrhla Zuzka, že půjdeme do kina. Rozhodovala se mezi filmem MAMMA MIA ! a ještě jedním. Nakonec jsme vyrazili ve čtyřech, ještě s kamarádem Ríšou a jeli do kina právě na zmíněný muzikál MAMMA MIA !




A bude ze mě pekařka :-DDD

15. listopadu 2008 v 20:16 | Werri |  O mě

Večer jsem se pustila do druhého pokusu s pekárnou. Připravená na odvetu, jsem se vrhla do špajzky na krabici se směsí. Znovu jsem pročítala instrukce z návodu. Když jsem do nádoby dala veškeré potřebné ingredience ve správném pořadí, nastavila jsem program a se slovy: " Teď to vyjde, přeci nebudu podruhé za blbce" jsem zmáčkla to kouzelné tlačítko (start).



Jak jsem pekla chleba

14. listopadu 2008 v 15:16 | Werri |  O mě

Tak jsem se dnes po obědě rozhodla vyzkoušet pekárnu. Ve špajzu jsem měla 2 krabice se směsí na chléb a tak jsem nekoumala žádné recepty a rozhodla se pro použití hotové směsi, což na začátečnickou zkoušku je akorát.

Včera po koupi pekárny jsem studovala návod a různá upozornění a tak jsem se dnes cítila jako hotová pekařka. No možná duchem hotová pekařka, ale jinak .....:-D.

Vše jsem si připravila, přečetla na krabici návod do domácí pekárny a těšila se, jak bude krásný, voňavý a hlavně plný zrníček, což já ráda, tohle zdravé pečivo.

Otevřela jsem pekárničku, zkontrolovala, že háky i mísa sedí jak mají. Vlila jsem dle návodu potřebné množství vody a pak směs a droždí. Zavřela jsem pekárnu a navolila program. Koukám je to na hodinu, to je za chvilku.

Mezitím jsem si psala s naší vysokoškolačkou a upravovala si nějaké fotky. Chodila jsem pravidelně koukat, kontrolovat, jestli se zahřála a tak. Později koukám, že je pekárna horká, voda se vaří a pořád ne a ne, aby ty metly začaly dělat co mají. Říkala jsem si, však ona ví co dělá.

Po hodině mi pekárnička oznámila konec procesu a já si říkám to je všechno ? Tak jsem opět zmáčkla start a objevily se tam tři "háčka". Pekárna pískala jako divá a úplně mě ignorovala. Vida tři "háčka" jsem někde v návodu včera viděla. A taky jo.

Dočetla jsem se, že nelze navolit další program, jelikož je pekárna horká a je to bezpečnostní opatření. Tak si říkám: " To není normální, já jsem úplně blbá, něco dělám špatně. Nebo je to rozbitý". A jaké je rozřešení této pekařské záhady ?

Jednoduché, jsem prostě blbka domácí *smííích*. Nakonec jsem přišla na to, že jsem dala rovnou program na pečení a suroviny jsem jednoduše hodinu pekla. Myslím, že už si budu pamatovat, že nejdříve program na hnětení a míchání a pak..... No asi jsem deformovaná z ručního pečení. Do trouby už jen upéct :-D. Hrozně mě rozesmálo, jaká jsem trubka....a řekla jsem si, že si to nemůžu nechat pro sebe.

Takže pekárna věděla co dělá a poučení pro mě? Přečíst si návod nejméně 3x *smííích*
Večer bude druhý pokus :-)




Domácí pekárna

13. listopadu 2008 v 21:45 | Werri |  O mě

Dnes jsem mimo jiné s panímámou jela do nemocnice za dědou a zpět nás bral manžel autem. Když jsme babičku vyložili doma, zeptala jsem se manžela, zda bychom nejeli do elektry koupit konečně novou varnou koncici, kterou kupujeme už aspoň měsíc.

Moc se mu nechtělo, ale protože umím hezky poprosit , neřekl mi ne. Když nám prodávající hledal konvici, kterou jsme si vybrali, manžel okukoval domácí pekárny. A tak jsme nakonec nenesli jen novou konvici, ale také pekárnu.

I když nenávidím návody, tentokrát jsem si nedovolila tuto brožůrku obejít. Zatím jsem provedla očistu a zahřátí na sucho a zítra ji otestuji. Pokud máte děvčata a kluci nějaké rady, zkušenosti, klidně mě poučte. Jinak je to pekárna značky ETA Harmony.

Vtipy naší Ivanky :o)

12. listopadu 2008 v 22:00 | Werri |  Co přinesl život

Naše Ivanka má strašně ráda vtipy a ještě raději je vypráví. Dnes jsem se jí zeptala: "Máš nějaký nový vtip ?". Ivanka mi řekla: "Mám, ale sprostej, tak ti ho neřeknu". No raději nevyzvídám .

Nedávno mi řekla dva vtipy, které mě opravdu rozesmály. Řechtala jsem se jako pako. I když to nebude úplně ono jako slovní podání od Ivanky, ráda bych Vám je napsala.


Malá myška jde poprvé ven a uvidí tam netopýra. Přiběhne domu a křičí: "Maminko, maminko já jsem viděla anděla!"

Prasátko sedí na cestě a pláče. Příjde k němu medvěd a povídá: " Prasátko, copak se ti stalo?"
Prasátko s brekem odpoví: "Když ta moje máma je taková svině."


Tak jsem zase něco vyzkoušela.

12. listopadu 2008 v 19:41 | Werri |  O mě
Když jsem včera byla na další lávové masáži, objednala jsem se na lymfodrenážní masáž. A co mě k tomu vedlo ? No moje neposlušné a bolavé nožky.

Hupla jsem do zvláštních nohavic, slečna mě přikryla dekou a oddala jsem se odpočinku. Nohavice fungují na principu pumpy. Vyfouknou se a zase se postupně nafukují.



Zpívání a já :-)

9. listopadu 2008 v 8:00 | Werri |  O mě
Rozhodla jsem se, že Vám na sebe zase něco prozradím. Moje sestra Martinka mě za to určitě pochválí .

Jako dítě jsem chodila do hudebky, kde jsem se věnovala hře na klavír a sborovému a sólovému zpěvu. Do hudební školy jsem chodila hodně dlouho, a i když jsem s tím v 16-nácti z blbosti sekla, moc ráda na tu dobu vzpomínám.



Moje plocha

8. listopadu 2008 v 9:38 | Werri |  O mě

Chtěla bych se také přidat a ukázat Vám svou plochu. Musím říci, že ji měním podle nálady apod. Ne tedy, že bych ji měnila každý týden, ale nemám jednu plochu celý rok. Takže momentálně současná plocha je tu.

Pohádková země

5. listopadu 2008 v 23:11 | Werri |  O mě
Dnes jsem po obědě sbalila starý chleba, knihy do knihovny, co Martinka nestihla vrátit, foťák a vyrazila ven. Po vyřízení knih jsem zavítala do našeho parku.

Nejdříve jsem se rozběhla na zámek, na onu místnost, a když jsem vyšla, venku stála kamarádka Dagmarka se synem Toníkem a maminkou. Bylo to milé setkání. Jelikož na zámku probíhá nová expozice, čekali na začátek prohlídky. Došla jsem si koupit vstupenku a šupajdila jsem zpátky za nimi.


Sociální zákoutí :o)

4. listopadu 2008 v 19:43 | Werri |  Já a foťák
Všude po městě se zateplují paneláčky a sídliště ožívají barvičkami. V ulici Žitná nad námi, opět zateplovali. Když si vzpomenu, že jsme měli lešení od srpna do listopadu, uf...... Ale proč o tom píši.

Dnes se mi den podle mých představ vůbec nevyvedl a tak jsem nic nenafotila. Jelikož jsem právě dnes šla okolo výše zmíněného paneláčku, vzpomněla jsem si, jak mě cosi kdysi upoutalo a že jsem to vlastně někdy v půlce října vyfotila.


Dnešní ráno

4. listopadu 2008 v 9:16 | Werri |  O mě
Dobré ráno,

dnes jsem si trochu přispala a když jsem vstala, koukám, že podzim je zalitý sluncem. Za chvíli jsem vzala Bessynku za barák a vidím, že se drží opar výš nad zemí. S tím sluncem to vypadalo krásně a já jsem si jen v duchu říkala, chtělo by to mít u sebe foťák.

Nyní jsem doma a po chvilce jsem zjistila, že mlha bohužel padla až k zemi. No klasika, jak jinak u nás. Kouká z toho pěkná inverze. Včera jsem si naplánovala pobyt venku s foťákem, krmení kačenek v parku, tak uvidíme.

Zatím Vám nabízím něco na rozptýlení :-)



POZOR : Veškerá videa, která se budou objevovat na mých stránkách, jsou pouze odkazy, které jsem si vyhledala a já k nim nevlastním žádná autorská práva.



Fotohrátky

1. listopadu 2008 v 19:22 | Werri |  Mé fotografie

Dnes Vás zvu na nové fotečky, mezi kterými se nachází i focení ve formátu Sepie. Všechny fotografie jsou pořizovány o víkendu v Šenově. Některé fotografie nejsou v nejlepší kvalitě, ale i tak se o ně chci s Vámi podělit.

Prosím vstupte : Fotohrátky